Historie sboru dobrovolných hasičů z Radíkova
Dovolte mi, abych Vás seznámil s historií a vznikem hasičského sboru v Radíkově. Již v roce 1898 vystoupil správce školy, pan Karel Huslar s návrhem založit v obci Radíkov hasičský sbor. Soukromou agitací se přihlásili mnozí občané za členy, bohužel pro nepochopení svých manželek zase vystoupili a zdálo se, že založení sboru je pohřbeno.
Tu a tam zakroužil nad střechami ohnivý kohout a probouzel znovu myšlenku na založení hasičského sboru. Škody způsobené požáry doléhaly na špatné svědomí manželek. Když v roce 1913 byla obec postižena čtyřmi požáry, a občané zvažovali neodborný zásah při hašení velmi primitivním nářadím, a plynoucím nebezpečím pro celou obec v níž je většina statků buď dřevěná nebo krytá slámou, došli konečně po 15-ti letech k názoru, že se obec bez hasičského sboru neobejde.
Přičiněním místního hostinského pana Jana Baďury byla svolána 28. prosince 1913 veřejná schůze občanů a téměř všichni vyslovili souhlas, až na starostu obce pana Jana Hynčicu, který poukazoval na finanční výdaje spojené se stavbou hasičského skladiště a zakoupením výzbroje a výstroje. Dalšího řízení se ujal správce školy, pan Josef Cvek s nově zvoleným starostou obce panem Janem Baďurou. 3. března 1914 císařsko-královské místodržitelství po obdržení stanov schválených obecním výborem odpovědělo: " Zříditi nepolitický spolek s názvem Dobrovolný hasičský sbor se sídlem v Radíkově u Hranic podle přiložených stanov se nezakazuje."
Nadešel historický den, kdy byla svolána 1. valná hromada dne 22. března 1914, a jí ustanoven sbor dobrovolných hasičů v Radíkově. Do sboru se přihlásilo 26 občanů. Starostou byl zvolen Jan Baďura a náčelníkem sboru Josef Cvek.
Prvními hasiči v Radíkově byli tito občané: Dorýnek Pavel, Dreiseitl Karel,Foltas Karel, Heger František, Hynčica Pavel, Hynčica Vincenc, Král Raimund, Lev Jan, Lev Josef, Lev Rudolf, Líva František, Němec Ferdinand, Novák Josef, Pacák Karel, Polášek František, Prokeš Jan, Rohm Josef, Rohm František, Sedlák Vincenc, Sommer Josef, .Šmídla Adolf, Vilímek Bohumil a Vilímek František. Byla zakoupena od firmy Smékal patentní ruční stříkačka model 191.1 s příslušenstvím, dvoudílný naviják na hadice, 300 metrů konopných hadic, dvě kalovky, hákové žebříky,výzbroj a výstroj pro 30 mužů v úhrnné ceně 4 300 korun.
Obec zadala stavbu zbrojnice staviteli Františku Srnovi z Moravské Ostravy. Ve výši 1500 korun se závazkem, že všechen stavební materiál dodá obec. Tolik k historii založení sboru.
Poněvadž však kronika, zachycující činnost sboru až do dnešního dne čítá několik desítek stran, uvádím pouze stručně nejdůležitější kapitoly dění boru. Když poprvé za 3 měsíce po založení se sbor zdárně představil na župním cvičení ve Velké, došla zpráva, že byl v Sarajevu zavražděn následník trůnu rakousko-uherského František Ferdinand. Vypukla první světová válka a tím nastal i zákaz jakéhokoliv spolčování a shromažďování lidu. Během války při nesčetném třídění domobranců bylo odvedeno k vojsku 14 členů sboru, takže sbor čítal pouze 9 členů nezpůsobilých k výkonu vojenské služby a 12 dorostenců.
9.března 1919 byla svolána po čtyřleté nečinnosti sboru první valná hromada po zrodu Československé republiky. Sbor vlastnil v pokladně 457 korun, z toho platil 350,-korun na umoření dluhu spořitelně v Hranicích a celoroční úrok Janu Baďurovi z půjčených peněz při zakládání sboru. Hasičský sbor měl k poskytnutí pomoci i své školené samaritány, ti prováděli potřebný kurz pod vedením lékaře v Hranicích. Spolkovým samaritánem byl Stanislav Hynčica. AŽ do roku 1950, kdy byla u hasičstva samarita zrušena a převzata Československým červeným křížem, byla poskytnuta první pomoc ve 152 případech a 4 těžké případy byly převezeny do nemocnice. Školení členu se provádělo ponejvíce v zimním období v takzvaných "Hasičských školách", v nichž byli členové seznamováni s hasičskou technikou, taktikou, obsluhou stříkačky, zákony o požární ochraně, sborovými stanovami, novým cvičebním řádem, podle něhož bylo složeno družstvo z 9-ti členů se stanovenými úkoly pro každého z nich.
Technický výcvik byl prováděn ponejvíce náčelníky a jejich zástupci v jarním období a omezil se hlavně na výcvik se stříkačkami a výcvik družstva podle cvičebního řádu, což bylo prakticky ověřováno cvičebními zásahy na jednotlivé usedlosti v obci a po založení JZD na jeho objekty. Toto bylo prováděno i s dodávkou vody. V uváděné době vlastnil sbor ruční čtyřkolovou stříkačku model 1911, která je ještě dodnes zachována v dobrém stavu. V roce 1926 přibyla pojízdná kalovka za 1 300 korun. V roce 1935 byla zakoupena dvoukolová. motorová stříkačka v ceně 11 750 korun. Roku 1937 bylo od firmy Hadaš zakoupeno motorové dopravní vozidlo za 11 000 korun a v roce 1966 bylo zakoupeno nákladní vozidlo zn. Tatra 805 za 15 000 korun. V roce 1970 byla přidělena okresní inspekcí požární ochrany našemu sboru motorová stříkačka. 9. července 1979 bylo dovezeno nové nákladní auto Avia z Prahy -Letňan za 120 000 korun. Peníze na zakoupení poskytl Místní národní výbor, požární inspekce zajistila limit na zakoupení vozidla. V roce 1993 byla našemu sboru přidělena cisterna CAS 25. Listujeme-li v kronice, pak se dozvídáme, že v roce 1930 byly vydány první řádné členské a dorostenecké průkazy, opatřené fotografií a železniční kontrolní známkou, která umožnila držiteli průkazu slevu na 2. a 3. třídu osobního vlaku či rychlíku.
Činnost sboru se vyvíjela ustálenou cestou. V roce 1936 nastupuje do sboru 16 žáku a ženský dorost, a to slečny: Dreiseitlová Marie, Hynčicová Marie, Vilímková Žofie, Vilímková Marie, Prokešová Jarmila, Prokešová Marie, Dreiseitlová. Antonie. Po vyhlášení protektorátu Čech a Moravy byla zakázána osvětová činnost a na hasičských srazech se mohlo jednat pouze o technických otázkách. V roce 1943 užívá sbor označení: "Sbor dobrovolných hasičů Radíkov". Odpadají výborové schůze a záležitosti sboru vyřizují pouze náčelník sboru (věci technické) a jednatel sboru (věci administrativní). V roce 1944 byly rozpuštěny všechny spolkové organizace od okresních hasičských jednot výše. 9. května 1945 skončila v Evropě druhá světová. válka a nastalo období, kdy přešla moc do rukou národních výboru a vlády Národní fronty. V roce 1958 byl schválen nový zákon o požární ochraně č.18/1958. Vedle požárního sboru, který je výkonným orgánem národního výboru existuje místní jednota svazu požární ochrany jako složka Národní fronty. V roce l969 se mění název na Československý svaz požární ochrany, pak na Svaz požární ochrany - základní organizace Radíkov.
Od svého založení evidujeme ve své činnosti bohužel i skutečné zásahy u požárů; první zásah od založení byl již za pár měsíců ve Středolesí, v roce 1917 v Radíkově hořela stodola Adolfa Dreiseitla, 1927 v Uhřínově. Pak následovala celá šňůra požárů stodol a hospodářských stavení, většinou vznikl požár zásahem blesku. Z posledních požárů uvádí požár lesního porostu na Skalách, kde pracovníci Státních lesů pálili suchý klest a po jejich odchodu přenesl vítr oheň na suchou trávu. Byl zničen asi 1 hektar vysazeného lesa.
V roce 1984 vznikl požár v rodinném domku č. 7 u Pacáků. Oheň vypukl v půdním prostoru, kde shořelo seno a sláma. Na pomoc přijely VPÚ Hranice, sbory z Klokočí, Milenova a Hrabůvky. V posledních letech pomáhali naši hasiči při likvidaci požáru, jmenovitě: lesní požár ve Stříteži, dále objekty družstva v Klokočí, v Mile11ově při likvidaci požáru rodinného domku. K předcházení požárů provádí sbor náležitou prevenci. Pověření členové sboru provádějí preventivní prohlídky obytných domů, drobných provozoven a objektů ZD.
V posledním pětiletém období byla vybudována nová hasičská zbrojnice. V roce 1988 došlo po mnoha jednáních na výboru hasičského sboru ke konečnému rozhodnutí, a to zanechat nekonečných oprav chátrající zbrojnice. Po téměř ročním jednání byl vypracován projekt a následně zajištěni sponzoři, a to: Česká pojišťovna, Okresní úřad v Přerově a Správa Sboru požární ochrany.
Stavba byla zahájena demolicí staré budovy dne 21.4.1990. Na výstavbě nové zbrojnice se podílela takřka celá vesnice. Bylo odpracováno 1565 hodin zdarma a 10 111 hodin ve mzdě. Na této budově byly dodavatelsky provedeny jen práce elektrikářské, topenářské a bleskosvody. Ostatní práce byly provedeny našimi občany. Stavební náklady dle projektové dokumentace činily 1 270 tis. korun. Skutečné stavební náklady činily 907 183 koruny. Bylo dosaženo úspory 365 817 korun. Stavba byla ukončena 15. září 1992 s následnou kolaudací. K dnešnímu dni náš sbor čítá 72 členů. Z toho 44 mužů a 28 žen.
Ke dni 20.5.2022 je v našem sboru registrováno 88 členů.