Jelikož se konání dalších závodů zařazených do extraligy ČR v PÚ přesunulo blíže k bydlišti naší malé Lucí, vyrazily jsme už v pátek. Trénink a plánování všeho okolo se nám dosti komplikovalo, přesto jsme dorazily a po sedmé hodině jsme si střihly pár útoku „u Komára“ – na dráze v Nevcehli. Nezapomenutelný trénink, památky máme jistě všechny doteď. Po tréninku následoval přesun do Urbanova, kde už žhavili gril kluci z Plumlova. Ubytování bylo luxusní – děkujeme babičcce Jarmilce :). Někteří z náš (většina;-)) šli spát ještě v pátek, jiní si to protáhli a zavítali i do místní hospody. Od šesti hodin probíhalo střídání všech lidí v koupelně, posnídalo se a vyrazilo do Sedlejova. Už od rána peklo a peklo. Mnozí z nás využili místní vody v bazénu a osvěžovali se v průběhu celého dne.

Rozběhání jsme přežily a na start jsme šly klasicky ze třetí pozice. Jelikož naše Verča (stroj) měla už od pátku dost nateklou nohu, řešil se problém obutí. Chlazení a prášky proti alergii nezabíraly, noha nesplaskla. Zatla všechny zuby a narvala se do svých bot – první cíl byl splněn. Druhý cíl – pohlídat si spojky - start byl proto trochu volnější. Výsledný čas 16:52 bral body za první místo (PP 15:86). Nejprve se uvažovalo, že se při cestě zastavíme a osvěžíme se, ovšem z bezpečnostních důvodů;-) nebyl návrh přijat. Po cestě však následovala ještě jedna zastávka v Urbanově, pozdravit a hlavně poděkovat za ubytování - rodičům a prarodičům a nabídnou lahodný, chlazený, zlatavý mok. Přesun na Petrovickou dráhu byl opět veselý a večer vážně rockovej.

Na nedělních závodech byla nejnavštěvovanějším místem káď. Horko ubíralo sílu většině. Co se týče závodění, tak to bylo trochu začarované. Občas nastal problém s terči – a tak si někteří počkali o pár minut více na startu. Po půlce odběhnutých družstev z řad mužské kategorie, kdy více lidem nesedělo značení dráhy -  trať se přeměřila a značky se posunuly na správné místo. Po dlouhém čekání jsme se dostaly na řadu i my. I přes veškerou snahu a ledování, Verčina noha natíkala čím dál více. Problém obout tretry měla i Míša, která se do nich ne a ne narvat  -  a do party nateklých jsem se přidala i já. (konečně ovšem držela ortéza na noze tak, jak má;-)). No nic – sebrat všechny síly, provést  rituály a jde se na to. Startovaly jsme opět ze třetí pozice. Asfalt na startu byl tak měkký, že do něj zajížděly hřeby. Základna provedena ještě na větší jistotu než kdy jindy – spojky se kutálely kam chtěly. Pocitově hodně těžký běh, dokončujeme v čase 17:40 (PP 15:90) a tím jsme urvaly parádní body za třetí místo...

PS: Tentokrát vypuštěno i něco málo navíc - aneb „zákulisní“  foto stojí za to:-D (viz fb SDH Radíkov) 

autor: yfca